Jako ergoterapeuté nahlížíme na aktuální chování/projev dítěte jako na výsledek interakce mezi dovedností dítěte, prostředím a nároky dané aktivity. Je důležité si uvědomit, že konečný projev dítěte, který vidíme je výsledkem právě působení těchto třech oblastí a jejich vzájemné nerovnováhy. Pokud chceme dítě podpořit, můžeme nastavit změny ve všech těchto oblastech. 

V rámci terapie proto usilujeme jak o maximální zvýšení dovedností dítěte, ale také o vytvoření rovnováhy mezi těmito třemi aspekty. To poté vede ke zlepšení výsledného fungování dítěte v situacích, které jej v rámci běžných dní potkávají.